Pro uspokojování potřeb člověka a lidstvo je energie nezbytným předpokladem k přežití. S vývojem civilizace se nároky na množství energie stále zvyšují. Dnes jsou známy technologie umožňující transformaci určitého zdroje energie na užitečnější formy energie. Tou nejušlechtilejší je elektřina. Lidstvo od nepaměti využívalo energických zdrojů, které mělo k dispozici (slunce, vítr, voda). Tyto zdroje jsou prakticky nevyčerpatelné. Opakem jsou však zdroje, jichž začalo lidstvo využívat později, a to fosilní paliva, která nám ze své minulosti poskytuje sama příroda. Zdroje takového druhu však nesjou bezedné a dá se s jistotou předpokládat, že z důvodu stále se zvyšující spotřeby energie tak dnes žijeme na úkor budoucích generací.
Sledujeme-li historii světové energetiky v posledních desetiletích, můžeme konstatovat, že svět nutily ke změně názoru na energetickou politiku šoky nebo krize na poli energetických zdrojů. Světová energetická politika se začala vážně zabývat těmito problémy především po první ropné krizi v 70. letech. Vyšší úroveň energetických technologií vedla k vytvoření širokého úsporného energetického programu. Nadnárodní společnosti, koncerny, velkoodběratelé, ale i samotní spotřebitelé si začali uvědomovat, že zdroje energie, kterých dosud využívali, nejsou bezedné a že je tedy zapotřebí hledat zdroje nové. Těžba uhlí, ropy a plynu, což jsou největší a bezpochyby nejvýznamější zdroje, na něž lidstvo bylo a stále je zvyklé, mají své hranice „úmrtnosti", o kterých už dnes s jistotou víme. Navíc získávání energie zpracováním těchto surovin je úzce spjato i s negativním dopadem na životní prostředí - ať jde o těžbu uhlí, zemního plynu či využívání atomové energie, vždy dochází ke znečištění prostředí, jehož důsledkem je i globální oteplování a změna klimatických podmínek. Vědci varují, že vinou změn klimatu v příštích desetiletích přibude extrémních výkyvů počasí, jako jsou povodně, sucha, vlny horka, hurikány a lesní požáry. Značné tak budou i ekonomické škody. Příčiny vědci přisuzují především právě spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Situace se zhoršuje stále rychleji, a proto je nutné se zamýšlet nad těmito problémy a především se jim přizpůsobit a řešit je. Jediným řešením, které se v této sitaci nabízí, je využití obnovitelné energie - solárních článků, vodních či větrných elektráren). Tyto zdroje nám příroda nabízí parkticky zadarmo a jsou nevyčerpatelné, navíc nemají v porovnání s ostatními zdroji prakticky žádné negativní dopady na životní prostředí.
Pokud se podíváme k nám domů, musíme bohužel konstatovat, že Česká republika vypouští nejvíce oxidu uhličitého, hlavní příčiny globálních změn klimatu, v přepočtu na jednoho obyvatele ze všech členských a přistupujících zemí Evropské unie. Na každého z nás připadá rekordních 12,5 tuny ročně. Hlavním zdrojem je přitom právě energetika. Takzvané obnovitelné zdroje energie, jako jsou vítr, voda, biomasa nebo sluneční záření, pomohou exhalace snížit. Zároveň po nich nezůstávají tuny radioaktivních odpadů ani krajina převrácená naruby povrchovými doly. S tímto řešením úzce souvisí i ekonomická perspektiva. Využití těchto obnovitelných zdrojů představuje i důležitou příležitost pro ekonomický rozvoj regionů, moderní odvětví s dobrou exportní perspektivou a s tím i nové pracovní příležitosti. Větrné elektrárny vytvoří 10 až 15 pracovních míst na každý instalovaný megawatt výkonu. To je pětkrát až šestkrát více než u jaderných nebo uhelných elektráren.
U nás se jeví perspektivními především právě větrné elektrárny, ovšem Česká republika v rozvoji obnovitelných zdrojů zatím pokulhává na posledních místech evropského trhu. V současné době se však situace mění k lepšímu díky úpravě zákonů, které lépe podporují využívaní zdrojů obnovitelné energie.
